Čína a japonská cesta k impériu

1931–1938

Východoasijská válka nezačala až útokem na Pearl Harbor. Japonské zabírání území v Číně přerostlo v roce 1937 v rozsáhlou válku. Čínský odpor pokračoval i po ztrátě velkých měst, zatímco okupace přinášela obyvatelům násilí a vyhánění z domovů.

Japonsko usilovalo o mocenskou převahu v Asii. Jeho armáda rozšiřovala kontrolu nad čínským územím; tato expanze měla vlastní vývoj a cíle, nikoli jen vedlejší roli v evropské válce. Japonské budování impéria spojovalo vojenské dobývání s nárokem řídit politický a hospodářský život dobytých zemí.

Dne 18. září 1931 poškodila exploze železniční trať u Mukdenu, dnešního Šen-jangu. Japonské jednotky využily incidentu k invazi do Mandžuska. Následně vzniklo Mandžukuo: stát, který se tvářil jako samostatný, ale ovládala ho místní japonská armáda. Takový závislý stát mohl okupaci zakrývat formálními institucemi.

Čína se obrátila na Společnost národů. Ta v roce 1933 schválila zprávu odmítající uznání Mandžukua jako porušení čínské územní celistvosti. Rozhodnutí však japonskou kontrolu neukončilo. Systém kolektivní bezpečnosti narazil na rozdíl mezi diplomatickým odsouzením a schopností dobyté území skutečně vrátit.

Čínská politika byla rozdělená. Nacionalisté vedení Čankajškem soupeřili s komunisty; po krizi v roce 1936 se obě strany dohodly na příměří proti Japonsku. Společný nepřítel vytvářel spolupráci mezi dosavadními soupeři. Čínský odpor však nelze vysvětlit jen jednou armádou nebo jedním vůdcem.

Střet čínských a japonských jednotek u mostu Marca Pola 7. července 1937 přerostl v rozsáhlou válku. Čankajšek nasadil své nejlepší jednotky na obranu Šanghaje, která po třech měsících bojů padla. Japonci postupovali k hlavnímu městu Nankingu a 13. prosince je obsadili. Čínská vláda se stáhla do vnitrozemí do Čchung-čchingu a bojovala dál: ztráta hlavního města tedy neznamenala kapitulaci země.

V Nankingu japonské jednotky vraždily civilisty a dopouštěly se sexuálního násilí. Americké diplomatické zprávy z ledna 1938 zaznamenávají ověřené výpovědi o vraždách i pokračující znásilňování v uprchlické zóně. Lidé se báli vrátit domů; někteří navrátilci byli oloupeni, znásilněni nebo zabiti. Dobytí města bylo také katastrofou pro jeho obyvatele.

Válka pokračovala za hranicemi padlých měst. Japonské letectvo bombardovalo města ve vnitrozemí ve snaze zlomit čínskou morálku. Čína však zůstala ve válce. Právě dlouhý, neukončený konflikt v Číně bude důležitý pro další japonskou expanzi a střet se Spojenými státy.

Místa

• Mukden: od výbuchu na železnici k okupaci Mandžuska

  Incident, po němž následovala japonská invaze do Mandžuska.

• Most Marca Pola: střet přerůstá v rozsáhlou válku

  Střet z července 1937 a rozšíření války.

• Nanking: dobytí, masové násilí a snahy chránit civilisty

  Okupace, násilí proti civilistům a uprchlická pomoc.

V Evropě mezitím ústupky nezastavily Hitlerovu expanzi.