Japonská expanze v Asii a Tichomoří
Impérium, suroviny a válka, která nezačala u Pearl Harboru
1931–1945
Japonské budování impéria zahrnovalo dobývání čínského území a později jihovýchodní Asie a Tichomoří. Cílem byla mocenská a hospodářská převaha, i když japonská propaganda mluvila o osvobození Asie od Západu. Dlouhá válka v Číně, potřeba surovin a rozhodnutí k další expanzi propojily asijský konflikt se světovou válkou.
Od Mandžuska k válce v Číně
Japonská armáda v roce 1931 využila incidentu u Mukdenu k invazi do Mandžuska. Proklamované Mandžukuo mělo vlastní státní podobu, ale ovládala je místní japonská armáda. Diplomatické odmítnutí jeho uznání Společností národů nedokázalo japonskou kontrolu zvrátit.
V roce 1937 přerostly střety v rozsáhlou válku s Čínou. Japonci dobyli Šanghaj a Nanking, ale vláda se stáhla do Čchung-čchingu a pokračovala v odporu. Získaná města neznamenala, že Japonsko dosáhlo rozhodujícího vítězství.
Suroviny a „společná prosperita“
Japonská vláda představovala projekt Velké východoasijské sféry společné prosperity jako konec západní nadvlády. Jeho cílem však bylo posílit japonské bohatství a zbavit zemi závislosti na západních dodávkách. Nešlo o slib skutečné nezávislosti podmaněným obyvatelům.
USA byly významným dodavatelem ropy a dalších materiálů potřebných pro japonskou armádu. Se sílící válkou v Číně a postupem do Indočíny omezovaly obchod a podporovaly Čínu. Japonské vojenské vedení odmítalo podmínku stažení z Číny, která byla důležitá pro americké vyjednávání.
Rozhodnutí rozšířit válku
Japonští vůdci plánovali získat zdroje jihovýchodní Asie a vybudovat ochranný pás v Tichomoří. Neutralizace amerického loďstva měla omezit zásah USA během těchto výbojů. Útok na Pearl Harbor 7. prosince 1941 byl součástí širších útoků proti americkým a britským územím, nikoli izolovanou epizodou.
Role premiéra Hidekiho Tódžóa a císaře Hirohita pomáhají rozlišit konkrétní aktéry uvnitř státu. Do jara 1942 Japonsko a jeho thajský spojenec ovládli mimo jiné Singapur, Malajsko a Nizozemskou východní Indii.
Co výboje znamenaly pro obyvatele
Japonská vláda nad dobytými územími zahrnovala násilí a využívání lidí pro válečné potřeby. Diplomatické zprávy z Nankingu zachycují vraždy a sexuální násilí. Civilisté i váleční zajatci byli nuceni pracovat v Japonsku a na okupovaných územích. Slib osvobození proto nelze zaměňovat se zkušeností lidí pod japonskou mocí.
Od obratu k porážce
Po ztrátě letadlových lodí u Midwaye v roce 1942 následovala dlouhá spojenecká tažení. Spojenci izolovali základny, získávali ostrovy a přiblížili bombardování k Japonsku. Čína dál bojovala. Atomové útoky a sovětský vstup do války předcházely japonskému oznámení kapitulace 15. srpna 1945; formální podpis následoval 2. září. Debata o příčinách rozhodnutí ke kapitulaci patří do této historie, nikoli jednoduché vysvětlení jedním úderem.
Kam dál
- Čankajšek a čínský odpor
Vedení nacionalistické Číny ve válce proti Japonsku.
- Nanking
Dobytí hlavního města a násilí na jeho obyvatelích.
- Pearl Harbor
Útok, kterým Japonsko rozšířilo konflikt s USA.