Rok 1941: z válčišť se stává světová válka
1941–1942
Nacistický útok na Sovětský svaz otevřel obrovskou východní frontu. Japonské útoky v Asii a Tichomoří přivedly do války Spojené státy. Proti Německu, Itálii a Japonsku se spojily státy s rozdílnými režimy, zájmy i předchozími vztahy.
Dne 22. června 1941 Německo napadlo Sovětský svaz v operaci Barbarossa. Hitler tím porušil pakt z roku 1939. Cílem bylo zničit sovětskou vojenskou moc a komunismus, získat zdroje a dobýt „životní prostor“ na úkor místních obyvatel. Vojenské tažení bylo spojeno s nacistickou představou rasového přeuspořádání východní Evropy.
Počáteční obklíčení způsobila Rudé armádě obrovské ztráty. Sovětský svaz ale nebyl poražen. Německý postup k Moskvě na konci roku selhal a sovětská protiofenziva v prosinci zatlačila útočníky zpět. Rychlé územní zisky nestačily ke zničení sovětské schopnosti dál bojovat.
Spojené státy pomáhaly protivníkům Německa ještě před vlastním vstupem do války. Zákon o půjčce a pronájmu z března 1941 umožnil poskytovat válečné dodávky zemím, jejichž obrana byla považována za důležitou pro obranu USA. Po německé invazi poslal Roosevelt Harryho Hopkinse do Moskvy za Stalinem; následovaly dodávky Sovětskému svazu. Materiální pomoc propojovala průmysl a vzdálená bojiště.
V Asii pokračovala čínská válka a Japonsko rozšiřovalo kontrolu do Indočíny. Potřebovalo dováženou ropu a další suroviny; Spojené státy byly důležitým dodavatelem a nyní obchod omezovaly a podporovaly Čínu. Japonský projekt „společné prosperity“ sliboval Asii zbavit západní nadvlády, ale jeho cílem byla japonská moc a hospodářská soběstačnost, nikoli nezávislost podmaněných zemí.
Japonští vůdci zvolili další výboje. Plánovali získat zdroje jihovýchodní Asie a chránit je rozsáhlým obranným pásmem v Tichomoří. Útok na americké loďstvo měl omezit schopnost USA zasáhnout. Dne 7. prosince 1941 japonská letadla napadla Pearl Harbor; souběžně začaly útoky na další americká a britská území. V příběhu rozhodování hrají důležitou roli premiér Tódžó a císař Hirohito.
Spojené státy vyhlásily válku Japonsku 8. prosince; Německo a Itálie vyhlásily válku USA 11. prosince. Osa a Spojenci označují dvě hlavní válečná seskupení. Německo, Itálii a Japonsko spojoval trojstranný pakt z roku 1940. Proti nim nyní stáli mimo jiné Británie, Sovětský svaz, Čína a Spojené státy, které spolu s dalšími vládami v lednu 1942 slíbily neuzavřít separátní mír.
Společný nepřítel neznamenal stejný politický systém ani válku všech proti všem. Stalinova diktatura se spojila se západními demokraciemi proti Německu, ale Sovětský svaz zůstal vůči Japonsku neutrální až do roku 1945. Také demokratické státy porušovaly práva: Rooseveltovo nařízení z roku 1942 vedlo k nucenému vystěhování a věznění Američanů japonského původu. Spojenectví proto nelze zaměňovat s bezvýhradným morálním hodnocením jeho členů.
Místa
- Moskva: obrana metropole a jednání o pomoci
Jednání o americké pomoci po německém útoku na Sovětský svaz.
- Pearl Harbor: útok propojuje rozrůstající se války
Útok, po němž Spojené státy vstoupily do války s Japonskem.
Než budeme sledovat změnu vojenské rovnováhy, podívejme se na život lidí pod okupační mocí.