Chrona

Interaktivní mapa se načítá…

Zatáčka pod Vychovatelnou — útok na Heydricha

Období příběhu: 27. května 1942

Poloha: historická zatáčka u Vychovatelny, Libeň

Právě zde se 27. května 1942 změnila tajná operace v otevřený útok. Místo bylo vybráno proto, že Heydrichův automobil musel v ostré zatáčce zpomalit; selhání Gabčíkova samopalu přimělo Kubiše použít připravenou bombu.

Poškozený otevřený automobil po útoku na Heydricha.
Heydrichův automobil po útoku v ulici V Holešovičkách, 27. května 1942.
Zdroje, licence a poděkování

Bundesarchiv, Bild 146-1972-039-44 · fotograf neznámý · Originál · CC BY-SA 3.0 DE

Použita verze z Commons s dřívějším ořezem a úpravou kontrastu; varianty Chrony jsou zmenšené a komprimované. Odvozené obrázky zachovávají CC BY-SA 3.0 DE.

Proč právě tato zatáčka

jaro 1942

Průzkum trasy ukázal místo, kde vůz z Panenských Břežan zpomaloval.

Parašutisté zvažovali více způsobů provedení úkolu. Za vhodnou považovali zatáčku na cestě k Pražskému hradu, kde se rychle jedoucí automobil dostával do nevýhodné polohy.

Domácí odboj před útokem varoval před rozsáhlými následky. Toto varování je samostatnou součástí příběhu a nemění vojenský rozkaz ani rozhodnutí operaci provést.

Samopal selhal, bomba explodovala

27. května 1942 krátce po 10:30

Gabčík nevystřelil; Kubiš zasáhl vůz bombou.

Když automobil řízený Johannesem Kleinem zpomalil, Jozefu Gabčíkovi se zasekl samopal STEN. Jan Kubiš hodil upravenou bombu, která explodovala u pravé zadní části vozu a zranila Heydricha.

Oba útočníci odjeli z místa odděleně. Gabčík při útěku postřelil pronásledujícího řidiče Kleina. Kubiš, zraněný úlomkem karoserie na hlavě, poté vyhledal pomoc odbojového lékaře Břetislava Lyčky; podle lékařského přehledu jej Lyčka ošetřil v bytě Jaroslava Piskáčka ve Vysočanech.

Od Bulovky k druhému stannému právu

27. května–4. června 1942

Heydrich byl odvezen do nemocnice a okupační moc okamžitě rozběhla teror.

Zraněného Heydricha odvezli do nedaleké nemocnice Na Bulovce. Zatímco se léčil, německé úřady uzavřely Prahu, zahájily domovní prohlídky a popravy a rozšířily výjimečný stav na celý protektorát.

Heydrich 4. června zemřel. Represe však nezačaly až jeho smrtí a zasáhly lidi často bez přímé vazby na operaci.

Bod je schválený orientační kotevní bod historické zatáčky, nikoli zaměřená poloha auta nebo jednotlivých účastníků.

Kam dál

Zdroje

  • Atentát: Operace Anthropoid 1941–1942 · 58
  • Atentát: Operace Anthropoid 1941–1942 · 64
  • Atentát: Operace Anthropoid 1941–1942 · 64
  • Atentát: Operace Anthropoid 1941–1942 · 64
  • Atentát: Operace Anthropoid 1941–1942 · 64

Zdroje

  • Atentát: Operace Anthropoid 1941–1942 · Michal Burian, Aleš Knížek, Jiří Rajlich, Eduard Stehlík · VHÚ Praha

    Původní citace a evidence jsou uloženy u přijatých tvrzení; relevantní jsou zejména PDF/tištěné s. 48–65, 76–80 a 90–93.

    Odkaz vede k informacím o publikaci. Sken knihy není v Chroně uložen.

  • Operace Anthropoid · Vojenský historický ústav Praha · výstavní panely

    PDF s. 20–28 (příprava, domácí síť, let a seskok), 32–36 (útok, represe a úkryt), 40–42 (boj a následky).

  • Reinhard Heydrich: In Depth · United States Holocaust Memorial Museum · Holocaust Encyclopedia

    Oddíly Creating a Nazi Party Intelligence Service, Resistance and Reprisal in Bohemia and Moravia a Assassination.

  • Operace Anthropoid: Hrdinové z řad lékařské obce · Tempus Medicorum · Česká lékařská komora, 6/2017

    PDF pp. 3–4 / printed pp. 4–5: oddíly Břetislav Lyčka a Jaroslav Piskáček, zejména Sokolovská 41/7, Vysočany a Ouběnice.

  • Příběh rodiny Piskáčkových · Ústav pro studium totalitních režimů, Paměť a dějiny 2016/03; Vlastislav Janík

    tištěné s. 80–90, zejména s. 80–82, 84–85, 87–90; web PDF P0–P10