Chrona

Interaktivní mapa se načítá…

Domov Piskáčkových — vysočanské zázemí výsadku

Období příběhu: leden – říjen 1942

Poloha: Na Břehu, Praha-Vysočany

Byt rodiny Jaroslava Piskáčka ve Vysočanech byl jedním z pražských opěrných míst operace ANTHROPOID. Piskáček propojoval sokolské pomocníky, sháněl praktické zajištění a 27. května zde poskytl úkryt zraněnému Janu Kubišovi, kterého do bytu přišel ošetřit lékař Břetislav Lyčka. Jaroslav, jeho žena Antonie, syn Miroslav a Antoniina matka Anna Hrušková byli později zavražděni v Mauthausenu.

Rodina, práce a Sokol

před válkou – začátek roku 1942

Vysočanský konstruktér proměnil domácnost v zázemí širší sítě.

Jaroslav Piskáček pracoval jako konstruktér v ČKD a vedl vysočanský Sokol. V bytě Na Břehu žil s Antonií a synem Miroslavem. Za okupace organizoval ve své jednotě ilegální skupinu; vztahy mezi členy Sokola mu umožnily spojovat další důvěryhodné pomocníky.

Domácnost pomáhala s ubytováním a jídlem. Jejich byt byl jedním z míst, odkud se řešilo, jak mohou dva muži bez běžných protektorátních dokladů žít a pohybovat se v Praze.

Lékař, doklady a ukrytý materiál

leden – květen 1942

Pomoc se skládala z řady malých, vzájemně závislých kroků.

Piskáček se zapojil do převozu materiálu ukrytého po seskoku u Nehvizd. Gabčíka se zraněnou nohou přivedl k vysočanskému lékaři Stanislavu Hrubému. Později s ním řešil pracovní knížky a krycí nemocenské doklady, které parašutistům usnadňovaly pobyt mimo pracovní povinnost.

Společně s dalšími sokoly hledal bezpečné byty a zásoby. Pomoc tak nepředstavovala jediný úkryt, ale řetězec spojení mezi rodinami, lékaři, úředníky a nositeli materiálu.

Kubiš přichází se zraněným okem

27. května 1942

Po útoku se Kubiš přes byt Novákových dostal do Vysočan.

Kubiš po útoku nejprve zamířil do libeňského bytu Novákových. Se zraněným okem poté přišel k Piskáčkovým. Jaroslav přes sokolského spolupracovníka Antonína Oktábce požádal lékaře Břetislava Lyčku, aby přišel do bytu; Lyčka Kubiše večer ošetřil.

Novákovi se téhož dne domlouvali s Piskáčkem na odstranění kola, které Kubiš po útoku zanechal v Libni. Podle studie je vyzvedl Piskáčkův syn Miroslav a předal jeho majiteli Jaroslavu Smržovi. Kubiš v bytě přečkal noc, kdy v Praze probíhaly domovní prohlídky.

Odhalení a smrt rodiny

červenec – říjen 1942

Gestapo dospělo k vysočanské síti až po červnové vlně zatýkání.

Jaroslava Piskáčka gestapo zatklo 13. července na pracovišti v ČKD, jeho ženu Antonii a její matku Annu Hruškovou téhož dne doma. Syna Miroslava dopadlo 17. července ve Stachách.

Jaroslav, Antonie a Anna Hrušková byli poté vězněni v terezínské Malé pevnosti. Všichni čtyři členové rodiny byli 24. října 1942 zavražděni v Mauthausenu. Studie ÚSTR spojuje rozkrytí této větve s dřívějším zatčením rodiny Novákových; sama první červnovou vlnu po Čurdově udání odlišuje.

Studie ÚSTR uvádí vysočanský dům Na Břehu čp. 15. Bez ověření dnešní adresní identity a geometrie karta nepřiřazuje přesný bod ani číslo orientační.

Kam dál

Zdroje