Byt Moravcových — hlavní pražský opěrný bod

Domácnost jako odbojové zázemí

první polovina roku 1942

Pomoc nebyla jednorázovým ukrytím, ale soustavnou každodenní prací.

Marie Moravcová působila jako kurýrka, ubytovatelka a organizátorka zásob. Alois Moravec hledal mezi železničáři další podporovatele a jejich syn Vlastimil zajišťoval spojení a účastnil se příprav akcí.

Byt propojoval Kubiše, Gabčíka, Opálku, Valčíka a další lidi z odboje. Po přesunu mužů do krypty nosila Marie Moravcová zásoby Vladimíru Petřkovi.

Moravcovi byli součástí širšího okruhu domácností. Přes ulici v témže žižkovském prostředí poskytli první pražské ubytování Růtovi a další zázemí Zelenkovi; Mariina rodina však měla vlastní roli, zvlášť v kurýrním spojení a zásobování.

První úder proti síti

17. června 1942

Po Čurdově výpovědi gestapo přišlo k Moravcovým.

Marie Moravcová během zatýkání zemřela vlastní rukou. Alois Moravec a jejich jednadvacetiletý syn Vlastimil byli zatčeni.

Po brutálním mučení Vlastimil prozradil, že se parašutisté pravděpodobně ukrývají v pravoslavném chrámu. Tuto výpověď je nutné chápat v kontextu násilného výslechu, nikoli jako dobrovolnou spolupráci.

Alois a Vlastimil v Mauthausenu

24. října 1942

Otec a syn byli zavražděni v rámci hromadné popravy podporovatelů.

Po věznění v Malé pevnosti Terezín byli Alois a Vlastimil Moravcovi 24. října 1942 popraveni v Mauthausenu. Starší syn Miroslav sloužil v RAF a válku nepřežil; zemřel při letecké nehodě v červnu 1944.