Marie Moravcová

dobrovolná sestra · kurýrka a ubytovatelka

25. srpna 1898 – 17. června 1942

Marie Moravcová, zvaná v okruhu parašutistů „teta“, proměnila rodinný byt v Biskupcově ulici ve významné pražské zázemí operace ANTHROPOID. Zajišťovala ubytování, spojení a zásoby a pomáhala mužům i po přesunu do chrámu v Resslově ulici. Při gestapácké razii 17. června 1942 zemřela vlastní rukou; manžel Alois a syn Vlastimil byli později zavražděni v Mauthausenu.

Pomoc jako zkušenost

Jako dobrovolná sestra Červeného kříže pomáhala už po Mnichovu uprchlíkům z pohraničí. Za okupace se její organizační zkušenost a vztahy s dalšími ženami změnily v praktickou pomoc lidem žijícím v ilegalitě.

Byt a kurýrní práce

Moravcovi poskytovali parašutistům byt, jídlo i spojení. Marie obstarávala zásoby a zapojovala další pomocnice. Syn Vlastimil přenášel zprávy a pomáhal při přípravách akce; rodina nebyla pouhou pasivní ubytovatelkou.

Po přesunu parašutistů do chrámu Marie přinášela jídlo a další věci. Petřkova výpověď uvádí právě ji a Liboslavu Fafkovou mezi ženami, které k úkrytu nosily zásoby.

17. červen a důsledky

Po Čurdově udání zasáhlo gestapo nejprve byt Moravcových. Marie při zatýkání spáchala sebevraždu, Alois a Vlastimil byli zadrženi. Vlastimilova pozdější výpověď o chrámu byla vynucena mučením; její popis nesmí zastírat násilí vyšetřování.

Alois a Vlastimil byli 24. října zavražděni v Mauthausenu. Rodinný byt dnes ukazuje, jak velká část operace spočívala na civilních domácnostech a jak gestapo postupovalo od jejich odhalení k nalezení vojáků.

Kam dál

• Byt Moravcových

  domov a ústřední zázemí

• Vlastimil Moravec

  syn a kurýr

• Jan Zelenka-Hajský

  spolupráce při zásobování úkrytu

• Chrám v Resslově ulici

  zásobování ukrytých mužů

• Mauthausen

  místo vraždy manžela a syna