Česká pravoslavná církev a Resslova ulice

duchovní a laičtí pomocníci výsadkářů

Chrám získán 1933 · zákaz 1942 · obnova od 1945

Česká pravoslavná obec získala roku 1933 bývalý kostel sv. Karla Boromejského a proměnila jej v katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje. V roce 1942 někteří její duchovní a laičtí představitelé společně s domácím odbojem ukryli sedm parašutistů. Nacisté poté popravili Petřka, Čikla, Sonnevenda a Gorazda, církev zakázali a zabavili její majetek. Po válce se obec i chrámový život obnovily.

Obec a její chrám

Pravoslavná církev získala chrám v Resslově ulici roku 1933, upravila jej pro bohoslužby a biskup Gorazd jej roku 1935 vysvětil. Byl duchovním i kulturním centrem obce. Jeho starší barokní historie a nové pravoslavné využití jsou dvě různé etapy téhož místa.

Pomoc konkrétních lidí

Úkryt nevytvořila bezejmenná instituce. Předseda rady starších Jan Sonnevend zprostředkoval kontakt s kaplanem Vladimírem Petřkem; farář Václav Čikl o pomoci věděl a podílel se na ní. Domácí síť kolem Jana Zelenky, Moravcových a Fafkových přinášela zásoby a spojení. Biskup Gorazd se o ukrytých dozvěděl později a po jejich smrti převzal odpovědnost.

Zákaz, smrt a návrat

Po dobytí chrámu byli Petřek, Čikl, Sonnevend a Gorazd souzeni 3. září 1942 v Petschkově paláci. Jindra datuje popravy Čikla, Sonnevenda a Gorazda na 4. září a Petřka na 5. září; životopis Čikla v Encyklopedii Prahy 2 však uvádí u něj 5. září. Církev byla zakázána a její majetek zabaven. Po osvobození se v chrámu opět sloužily bohoslužby a později zde vznikl památník.

Kam dál

• Chrám v Resslově ulici

  sídlo obce a místo úkrytu

• Petschkův palác

  proces čtyř jejích pomocníků

• Kobyliská střelnice

  místo jejich poprav 4. a 5. září

• Jan Sonnevend

  předseda rady starších a prostředník kontaktu s odbojem

• Václav Čikl

  farář zapojený do pomoci ukrytým mužům