Jan Sonnevend

předseda rady starších pravoslavného chrámu · pomocník parašutistů

25. prosince 1880 – 4. září 1942

Jan Sonnevend byl laický představitel pravoslavné obce, který pomohl propojit její chrám v Resslově ulici s domácím odbojem. Po letech práce v Brně se roku 1938 přestěhoval do Prahy a stal se předsedou rady starších. V roce 1942 se podílel na hledání úkrytu pro parašutisty. Gestapo jej zatklo po dobytí chrámu; po stanném soudu byl 4. září popraven v Kobylisích a jeho rodina byla dále pronásledována.

Brno, Praha a pravoslavná obec

Sonnevend pocházel z Topolan na Moravě, vystudoval obchodní akademii a pracoval v nemocenském pojištění. Roku 1924 se podílel na založení brněnské pravoslavné obce a v dalších letech podporoval její činnost. Po odchodu do penze se s manželkou Marií roku 1938 přestěhoval do Prahy, kde vedl radu starších katedrálního chrámu v Resslově ulici.

Most mezi odbojem a chrámem

Sonnevend se znal s Janem Zelenkou-Hajským i Petrem Fafkem z okruhu pomoci parašutistům. Společně s Fafkem zprostředkoval Zelenkův kontakt s kaplanem Petřkem. Po atentátu hledal pro vojáky místo, kde by se mohli ukrýt; jejich přijetí v chrámu se uskutečnilo díky spolupráci laických členů obce, duchovních a domácí sítě.

Poprava a osud rodiny

Gestapo Sonnevenda a jeho manželku zatklo 22. června 1942. Dne 3. září byl v Petschkově paláci odsouzen spolu s Petřkem, Čiklem a Gorazdem; následující den jej zastřelili na Kobyliské střelnici. Manželka Marie, dcera Ludmila a zeť Josef Ryšavý byli 24. října zavražděni v Mauthausenu. Pronásledování tak zasáhlo celou rodinu, nejen muže, který pomohl otevřít chrámový úkryt.

Kam dál

• Chrám v Resslově ulici

  vedl radu starších a pomohl zprostředkovat úkryt

• Vladimír Petřek

  kaplan, s nímž spojil domácí odboj

• Jan Zelenka-Hajský

  odbojový organizátor, jehož žádost o pomoc propojil s chrámem

• Petschkův palác

  místo soudu 3. září 1942

• Kobyliská střelnice

  místo popravy 4. září 1942

• Mauthausen

  místo vraždy manželky, dcery a zetě