Proč se válečná rovnováha změnila

1942–1943

Japonsko ani Německo už nedokázaly proměnit své počáteční výboje v konečné vítězství. Midway, severní Afrika a Stalingrad přinesly různé vojenské zvraty. Dlouhá válka současně zvyšovala význam výroby, zásobování a schopnosti Spojenců spojit síly.

Na začátku roku 1942 měla Osa za sebou rozsáhlé výboje. Japonsko a jeho thajský spojenec do konce dubna ovládli mimo jiné Malajsko, Singapur, Nizozemskou východní Indii a většinu Barmy. Německo stále drželo velkou část dobytého sovětského území. Přesto už válka nebyla sledem rychlých rozhodujících vítězství: Čína, Sovětský svaz i Británie dál bojovaly.

V červnu 1942 Japonsko přišlo u Midwaye o čtyři letadlové lodě. Američtí kryptologové předem rozluštili zprávy o místě a době útoku. Ztráta lodí omezila japonskou schopnost vést další útočné operace. Americké vylodění na Guadalcanalu v srpnu otevřelo přibližně půlroční tažení: námořní zvrat se musel proměnit v dlouhý boj o další území.

V severní Africe ohrožoval postup německých a italských sil spojenecké postavení v Egyptě. Vítězství u El Alameinu od 23. října do 4. listopadu 1942 obrátilo pouštní tažení ve prospěch Spojenců a pomohlo chránit důležité zásobovací cesty. Nebyl to jen britský úspěch: významně se podílely také jednotky z Indie a dalších částí britského impéria.

V listopadu se britské a americké síly vylodily ve francouzské severní Africe. Jednotky Osy se stáhly do Tuniska, které Spojenci dobyli v květnu 1943. Vítězství v severní Africe tak vzniklo spojením postupu od Egypta a nových výsadků na západě, nikoli jedinou bitvou.

Německá letní ofenziva roku 1942 směřovala na jih Sovětského svazu k ropným polím Kavkazu a k Volze. U Stalingradu následovalo ničivé bombardování a pouliční boje. Sovětská protiofenziva v listopadu obklíčila německou 6. armádu. Zásobování obklíčených sil nestačilo a jejich odpor skončil kapitulací začátkem února 1943. Z dobyvatelského postupu se stala obrovská německá porážka.

Jednotlivé porážky Osy působily v delší válce, v níž rostla váha početních a hospodářských zdrojů Spojenců. Lodě, letadla, palivo a nákladní auta bylo třeba nejen vyrobit, ale také dopravit na bojiště. Válečné dodávky a příspěvek impérií proto patří do vysvětlení obratu stejně jako velitelé a bitvy.

O využití těchto sil se spojenečtí vůdci museli dohodnout. Roosevelt a Churchill v Casablance v lednu 1943 plánovali další operace ve Středomoří, pomoc Sovětskému svazu, přípravu vylodění ve Francii i operace proti Japonsku a zásobování Číny. Vyhlásili požadavek bezpodmínečné kapitulace. Měli společný cíl porazit Osu, ale cesta k němu vyžadovala volbu mezi vzdálenými frontami.

Místa

• Midway: japonská ofenziva proti připraveným obráncům

  Námořní válka a zpravodajství.

• El Alamein: obrat severoafrického tažení

  Zásobování a síly impéria.

• Stalingrad: zničené město a obklíčená armáda

  Obklíčení a porážka útočníků.

Zastavení útočníků ještě nebylo jejich porážkou. Další kapitola sleduje cestu spojeneckých armád k Německu.