Chrona

Interaktivní mapa se načítá…

Biskupcova 4 — první pražský úkryt a Zelenkova síť

Období příběhu: prosinec 1941 – říjen 1942

Poloha: Biskupcova 1837/4, Žižkov

V domě v Biskupcově ulici 1837/4 našli Jan Kubiš a Jozef Gabčík po příjezdu z Plzeňska první pražský úkryt u rodiny Růtových. Později se v témže domě, v samostatném bytě učitele Jana Zelenky-Hajského, soustředila část sokolské pomoci: hledání dalších úkrytů, spojení a zásobování. Obě domácnosti za tuto pomoc zaplatily při nacistické represi.

První pražská adresa: Růtovi

konec prosince 1941 – začátek ledna 1942

Kontakt z Plzně otevřel dvojici byt poštovního úředníka Václava Růty.

Plzeňský policejní inspektor Václav Král hledal pro parašutisty bezpečné spojení do Prahy. Obrátil se na někdejšího kolegu Jana Bejbla, který znal Václava Růtu z Bratislavy. Růtovi po rozpadu republiky přesídlili do Prahy a bydleli v Biskupcově ulici; Václav pracoval u drážní pošty na hlavním nádraží.

Podle poválečné vyšetřovací rekonstrukce přišli Kubiš a Gabčík k Růtovým 31. prosince a zůstali do 5. ledna. VHÚ však upozorňuje, že přesnou posloupnost lednových událostí nelze bezpečně obnovit. Růtovi poskytli dvojici první doložené pražské ubytování. Zelenka organizoval návaznou pomoc prostřednictvím sokolských kontaktů.

Ve stejném domě: Zelenkovi

leden – květen 1942

Zelenka navázal podporu; zda dvojice v jeho bytě také nocovala, je sporné.

V témže domě, ale v jiném bytě, bydlel učitel Jan Zelenka-Hajský s manželkou Františkou a synem Janem Milíčem. Po ztrátě domova v zabraném pohraničí se na Žižkově usadili už před válkou. Zelenka se opíral o vazby z předválečného Sokola a patřil k organizátorům radikální skupiny Říjen.

Jeho práce spočívala v hledání lidí, kteří mohli poskytnout byt, informace či zásoby. Když se po útoku hledal společný úkryt, požádal 28. května pravoslavného kaplana Vladimíra Petřka o pomoc a s dalšími podporovateli pak zajišťoval mužům v chrámu každodenní potřeby.

Zásah proti oběma domácnostem

17. června – 24. října 1942

Odhalení sítě zasáhlo Zelenkovy a později i Růtovy.

Při razii 17. června se Jan Zelenka-Hajský otrávil; jeho syn Jan Milíč zemřel vlastní rukou týž den mimo byt. Františku Zelenkovou nacisté zavraždili v Mauthausenu.

Růtovy zatklo gestapo 19. června. Prameny neurčují bezpečně, od koho se vyšetřovatelé o jejich pomoci dozvěděli. Václav, Marie a Jiří Růtovi byli později zavražděni v Mauthausenu. Dva byty jednoho domu tak připomínají začátek pražské podpory i cenu, kterou nesly domácnosti za její odhalení.

Historická adresa Biskupcova 1837/4 označuje společný dům Růtových a Zelenkových; dnešní adresní bod neurčuje polohu jejich samostatných bytů. Prameny se liší i v tom, zda oba muži přespávali v bytě Zelenkových: kniha Atentát a článek VHÚ to uvádějí, studie ÚSTR zná noclehy u Růtových, ale u Zelenkových žádné nedokládá. Přesná posloupnost prvních lednových kontaktů zůstává nejistá.

Kam dál

Zdroje

  • Atentát: Operace Anthropoid 1941–1942 · 60

Zdroje