Jak skončila válka proti Japonsku

1943–září 1945

Spojenci postupně prolomili japonský obranný pás a přiblížili boj k samotnému Japonsku. Válka přitom dál ničila obyvatele Číny i tichomořských ostrovů. Atomové útoky a sovětský vstup do války předcházely japonské kapitulaci v srpnu a září 1945.

Po Guadalcanalu postupovali Spojenci v Tichomoří, aniž by přímo napadali každou základnu. Dobýváním okolních ostrovů izolovali japonskou základnu Rabaul a pronikali obranným pásmem v centrálním Pacifiku. Získaná území umožňovala další postup, zatímco obcházené základny ztrácely možnost působit jako dříve.

V roce 1944 přinesl americký postup v Marianách a vítězství ve Filipínském moři základny pro těžké bombardování Japonska. V říjnu začalo americké vylodění na filipínském Leyte, doprovázené velkou spojeneckou námořní výhrou. Japonská schopnost chránit rozsáhlou říši slábla. To však neznamenalo okamžitý konec války na asijské pevnině ani na ostrovech.

Čína zůstávala velkým bojištěm. Japonská ofenziva v roce 1944 se snažila zničit čínské síly, získat železniční spojení a obsadit spojenecká letiště. Zatímco Japonsko ustupovalo v některých částech Tichomoří, v Číně ještě dosahovalo územních zisků. V různých oblastech se tedy válka nevyvíjela stejným tempem ani stejným směrem.

Americké letectvo ničilo japonská města také konvenčními zápalnými pumami; ničivý nálet na Tokio proběhl v noci z 9. na 10. března 1945. Na Okinawě se americká vojska vylodila 1. dubna. Ostrov měl sloužit k plánované invazi hlavních japonských ostrovů. Obyvatelé se ocitli mezi armádami a boje trvaly až do června, tedy i po německé kapitulaci.

Po Rooseveltově smrti v dubnu se americkým prezidentem stal Harry Truman. Spojené státy během války tajně vyvinuly atomovou zbraň v projektu Manhattan. Dne 6. srpna svrhly atomovou bombu na Hirošimu, 9. srpna na Nagasaki. Výbuchy zničily rozsáhlé části měst a přinesly hromadné umírání; zdravotní následky záření zasahovaly přeživší dlouhodobě.

Mezitím se změnila i situace na pevnině. Sovětské vyhlášení války Japonsku bylo oznámeno 8. srpna s účinností od následujícího dne. Dne 9. srpna sovětská vojska napadla Japonci ovládané Mandžusko. Japonsko tak čelilo dalšímu velkému protivníkovi v oblasti, kde jsme jeho expanzi sledovali od roku 1931.

Císař Hirohito oznámil 15. srpna přijetí podmínek Postupimské deklarace. Japonská delegace podepsala formální kapitulaci 2. září na palubě USS Missouri v Tokijském zálivu. Válečné rozhodování nelze vysvětlit jedinou větou: historici diskutují o vlivu atomových útoků, sovětského vstupu i o možných alternativách. Pořadí těchto událostí je doložitelné, otázka nezbytnosti použití atomových zbraní zůstává předmětem sporu.

Kapitulace podřídila autoritu císaře a vlády vrchnímu veliteli spojeneckých mocností a nařídila propuštění spojeneckých zajatců a internovaných civilistů. Pro přeživší začalo období osvobozování, návratů a obnovy. Konec japonského impéria měl zároveň změnit budoucnost zemí, které ovládalo.

Místa

• Hirošima: atomové zničení a dlouhé lidské důsledky

  Útok a lidské následky.

Konec bojů otevřel další otázky: návraty, spravedlnost, nové hranice a nové konflikty.