Okupace, spolupráce a odpor
Jak cizí vláda proměňovala každodenní život
1939–1945
Vojenská okupace podřizovala území cizí moci. Ve druhé světové válce znamenala vedle kontroly státu také vykořisťování, pronásledování a rozdílné možnosti přežití. Část místních lidí a institucí spolupracovala s okupanty, jiní se snažili pomáhat ohroženým nebo se postavili na odpor. Konkrétní režim a postavení člověka zásadně měnily jeho možnosti.
Vláda nad dobytým územím
Okupanti nemuseli všude používat stejný systém. Německo část Polska připojilo ke své říši a jinou část spravovalo jako Generální gouvernement. Severní Francie včetně Paříže byla okupována, zatímco správa neokupovaného jihu sídlila ve Vichy. V Čechách a na Moravě vznikl protektorát. Rozdílné názvy správ vysvětlují různá uspořádání, nikoli automaticky svobodu jejich obyvatel.
Z okupovaných zemí Německo získávalo peníze, výrobky a suroviny. V Polsku okupace přinesla vraždy představitelů společnosti, přesidlování a nucenou práci. Dobyvatel tak měnil nejen státní hranice, ale i to, kdo smí pracovat, zůstat doma nebo vůbec žít.
Pronásledování a spolupráce
Židé byli oddělováni v ghettech, vystaveni hladu a nucené práci a deportováni do táborů. Holokaust zahrnoval i hromadné střelby; neexistovala jediná stejná cesta všech evropských Židů od ghetta k táboru.
Na nacistických zločinech se podílely spolupracující režimy, instituce i jednotlivci. Kolaborace zde znamená konkrétní účast na okupační a pronásledovací politice, nikoli pouhé to, že někdo žil na okupovaném území. Rozsah místní spolupráce ovlivňoval zkušenost pronásledovaných komunit.
Přežití a odpor nebyly totéž
Možnosti skrývání, útěku a odporu závisely na místní správě, vojenské situaci a dalších podmínkách. Pronásledovaní neměli stejnou svobodu volby jako ti, kdo o jejich osudu rozhodovali. Při čtení příběhů je proto důležité sledovat, kdo měl moc, jaké prostředky byly dostupné a jaká rizika lidé podstupovali.
Povstání ve varšavském ghettu v dubnu a květnu 1943 bylo ozbrojeným odporem proti jeho likvidaci. Operace Anthropoid v českých zemích zasáhla nacistického představitele Heydricha a vyvolala represivní rozhodování okupantů. Jde o různé formy a situace odporu, nikoli dvě zaměnitelné epizody.
Asijská zkušenost a konec okupace
Pod japonskou nadvládou byli civilisté i váleční zajatci využíváni k nucené práci. V Nankingu diplomatické zprávy zachycují vraždy, sexuální násilí a strach uprchlíků vrátit se domů. Propagandistické označení „společná prosperita“ proto nevystihuje zkušenost podmaněných lidí.
Příchod spojeneckých armád ukončoval moc okupantů, ale neodstraňoval utrpěné škody. V Osvětimi osvobození předcházely nucené pochody mnoha vězňů. Přeživší potřebovali péči, bydlení a budoucnost i poté, co bylo vítězství vyhlášeno.
Kam dál
- Varšavské ghetto
Nucená segregace a ozbrojený odpor.
- Osvětim
Věznění, nucená práce, vraždění a osvobození.
- Japonské impérium
Okupační moc v asijském kontextu.