Benito Mussolini

Fašistický diktátor a italská cesta do války

Premiér 1922–1943; poté vůdce Italské sociální republiky

Benito Mussolini vybudoval v Itálii fašistickou diktaturu a spojil její expanzi se spojenectvím s Hitlerem. V červnu 1940 přivedl zemi do války na německé straně. Jeho svržení v roce 1943 válku v Itálii neukončilo: poté vedl režim závislý na německé podpoře na okupovaném severu.

Od novináře k diktátorovi

Mussolini působil jako socialistický novinář, ale s touto stranou se rozešel kvůli podpoře vstupu do první světové války. Roku 1919 založil fašistické hnutí. Po pochodu fašistů na Řím jej král Viktor Emanuel III. v roce 1922 jmenoval premiérem.

Jmenování do úřadu nebylo ještě hotovou diktaturou. Režim postupně přeměnil parlamentní uspořádání ve vládu jedné strany a potlačoval opozici. Mussolini tak pomáhá vysvětlit, jak se autoritářské hnutí mohlo dostat ke státní moci.

Expanze a německé spojenectví

Útok na Etiopii ve třicátých letech ukazoval italské imperiální ambice. Mussolini se přiblížil Hitlerovi; roku 1936 vznikla osa Řím–Berlín. Itálie byla samostatným účastníkem expanze, nikoli jen jménem připojeným k německým vítězstvím.

V červnu 1940 vstoupila do války po německém boku. V příběhu severní Afriky i Osy a Spojenců proto patří italská rozhodnutí mezi důležité souvislosti.

Svržení neznamenalo konec režimu ani bojů

Po vojenských porážkách a spojeneckém vylodění na Sicílii se proti němu obrátila fašistická Velká rada. Král jej v červenci 1943 odvolal a uvěznil. Němci jej pak osvobodili a postavili do čela Italské sociální republiky na okupovaném severu.

Mussoliniho poslední režim závisel na německé podpoře. V dubnu 1945 byl zajat a 28. dubna popraven partyzány. Italský příběh tak zahrnuje jak původní fašistickou vládu, tak její svržení a pokračování násilí pod okupací.

Kam dál

• Osa a Spojenci

  Itálie jako účastník války na německé straně.

• Adolf Hitler

  Politické a vojenské spojenectví obou režimů.