Chrona

Interaktivní mapa se načítá…

Ležáky — osada spojená s vysílačkou Libuše

Období příběhu: osada od 18. století · zničení 24. června 1942 · pietní území

Poloha: zaniklé Ležáky na Chrudimsku; dnešní pietní území

Ležáky byly malou osadou s mlýnem a rodinami pracujícími v okolních lomech. Na jaře 1942 se v ležáckém mlýně ukrývala radiostanice Libuše výsadku SILVER A, která spojovala domácí odboj s Londýnem. Po prozrazení sítě nacisté 24. června osadu vypálili, její obyvatele odvezli a většinu zavraždili; Ležáky nebyly základnou samotného ANTHROPOIDU.

Osada u lomu

18. století – 1941

Ležáky měly několik domácností a vlastní mlýn.

Památník Ležáky popisuje devět staveb, včetně mlýna, a 54 obyvatel v době zničení. Místní rodiny byly spojeny s prací v kamenolomech, zemědělstvím a vyšíváním. Tento malý rozsah pomáhá pochopit, proč ztráta každé domácnosti znamenala ztrátu podstatné části celé osady.

Spojení s Londýnem

leden – červen 1942

Radiostanice SILVER A vystřídala více úkrytů.

Výsadek SILVER A seskočil do protektorátu stejným letem jako ANTHROPOID, ale měl jiný úkol: zpravodajské a radiové spojení s Londýnem. Jiří Potůček začal s Libuší vysílat v lednu z lomu Hluboká. Podle Památníku byla stanice od dubna umístěna v ležáckém mlýně Jindřicha Švandy; nejde tedy o nepřetržité vysílání přímo z osady od ledna.

Od Čurdovy výpovědi k razii

16.–23. června 1942

Pátrání po síti zasáhlo i Pardubicko.

Karel Čurda se 16. června přihlásil gestapu. Následné vyšetřování postupně odkrylo i pardubickou síť SILVER A. Libuše opustila Ležáky 18. června, ale její dřívější přítomnost a pomoc obyvatel už osadu ohrožovaly. Spojení se týkalo SILVER A; Ležáky nelze vydávat za přímé operační místo Gabčíka a Kubiše.

Zničení osady

24. června 1942

Obyvatele nacisté odvezli do Pardubic a domy vypálili.

Dne 24. června bezpečnostní složky osadu uzavřely, obyvatele odvezly a všech devět staveb vyrabovaly a zapálily. Ještě ten večer bylo podle Památníku Ležáky na pardubickém Zámečku zastřeleno 33 dospělých; další byli zavražděni později. Děti oddělili od rodin: jedenáct bylo zavražděno v Chełmnu, sestry Jarmila a Marie Šťulíkovy válku přežily.

Zaniklé místo jako památník

po roce 1942

Likvidace staveb pokračovala a osada nebyla obnovena.

Odstraňování pozůstatků Ležáků pokračovalo i po požáru, až do roku 1943. Na rozdíl od nově postavených Lidic se Ležáky jako obytná osada neobnovily. Dnešní pietní území připomíná původní domy a oběti; pamětní místo však není automatickým důkazem přesné polohy každé události z roku 1942.

Jde o zaniklou osadu a dnešní pietní území. Bez ověřeného historického půdorysu ani polohy mlýna se nenavrhuje přesný bod; lom Hluboká, kde vysílačka fungovala dříve, není totožný s osadou.

Kam dál

  • Heydrichiáda

    zničení osady bylo součástí červnových represí

  • Operace ANTHROPOID

    související, ale odlišný výsadek SILVER A letěl stejným letem

  • Lidice

    jiná zničená obec v téže vlně nacistických represí; příčina výběru se lišila

Zdroje

  • Atentát: Operace Anthropoid 1941–1942 · Michal Burian, Aleš Knížek, Jiří Rajlich, Eduard Stehlík · VHÚ Praha

    Původní citace a evidence jsou uloženy u přijatých tvrzení; relevantní jsou zejména PDF/tištěné s. 48–65, 76–80 a 90–93.

    Odkaz vede k informacím o publikaci. Sken knihy není v Chroně uložen.

  • Historie osady Ležáky · Památník Ležáky

    Oddíly o původu osady, Libuši, červnovém pátrání, zničení a pietním území; odst. 1–30 stránky.